Jeho historie je plná superlativ. Plzeňský Prazdroj (Pilsner Urquell) od roku 1842 určil nový pivní styl spodně kvašených piv a zavedl termín ležák plzeňského typu. Zná ho celý svět. ON je tím vzorem pro nejoblíbenější pivní styl. Jak si tento lídr vede dnes?
Z minulého dílu víme, jak při výrobě Prazdroje šetřit. Na výstupu je pro mnohé dobré pivo - dobře pitelné, s nízkým obsahem alkoholu. Když se pije dobře, pije se o to více. Český spotřebitel je obecně zvyklý, že si dá dvanáctku o objemu okolo 5 % alk.. Takže se snadno stane, že během večera vypije spotřebitel místo obvyklých pěti pohárů, šest plzniček a dělá to s ním to samé, jako když vypije pět dvanáctek s 5,0 % alk. Takto v hospodě spotřebitel od Prazdroje nakoupí o 20% více, než kdyby nakoupil dvanáctku od jiného pivovaru. Ovšem, omlouvám se, v tomto případě srovnávám pití dvanáctky s pitím jedenáctky. Problém je ten, že plno lidí si ještě dnes v restauraci objednává „dvanáctku Plzeň“ a personál vždy ví, co zákazník požaduje, protože si myslí to samé. Jen se podívejte na reklamní cedule u vchodů restaurací, které lákají na 12° Prazdroj.
Jak je na tom cena Plzně?
Už pěknou řádku let pro své výsadní postavení na trhu určuje Plzeňský Prazdroj průměrnou cenu piva v ČR. Po každém zdražení ho ochotně následují i další pivovary.
V dnešní době je obvykle k dostání Prazdroj balený v lahvích nebo v plechovce v rozmezí cen 25 – 30 Kč. Půllitr čepovaného piva se obvykle cení na 35 Kč a výše. V pražských restauracích není problém najít cenovku čepovaného Prazdroje za 90 Kč! (to naštěstí nemá co do činění s prodejní cenou sudu, ale s cenou pražských restaurací). Zajímavé však je, že i v dobře známých PUBech v Plzni, kde si konzument sám čepuje tankové pivo z pípy přímo u stolu, zaplatí konzument za plzničku přes 40 Kč! Nutno podotknout, že pivo je převezeno jen pár bloků od pivovaru, přečerpáno do tanků a obsluha restaurace jen roznáší jídlo a kasíruje.
Kvalita piva
Rychle prokvašené pivo těžko nabírá na plné chuti. Díky rychlému prokvašení a také druhu kvasnic, je v pivu méně alkoholu, který nápoj jinak pomáhá konzervovat. Nižším prokvašením také zbyde v pivu vyšší zbytkový extrakt (zejména cukr), který neprokvasil. Zbytkový cukr činí pivo snadno zranitelným. Při špatném zacházení stačí, aby se pivo přehřálo nebo naopak podchladilo při cestě, prošlo špatně ošetřenými trubkami nebo jen někde dlouho stálo a jeho typické vlastnosti jsou pryč. Při tlakovém kvašení v uzavřených CK tancích je také nemožnost sběru „deky“. Při takové výrobě spodně kvašeného piva je produkt mírně kontaminován propadlou dekou z mrtvých kvasinek (autolýza), což způsobuje nežádoucí parazitní hořkost až kyselost nápoje.
Plzeňský pivovar si zranitelnost a nestabilnost piva dobře uvědomuje a proto musí pečlivě hlídat své výčepní. „Sládek pivo vaří a hostinský ho dělá.“ Pokud od sládka odjíždí pivo do restaurace jako nestabilní izotop, nesmí se stát, že by celé dílo ve finále vybouchlo na výčepu! Prazdroj tak kontroluje čistotu výčepních zařízení restaurací. Následně hostinského většinou ocení certifikátem čistých trubek. Proč ne, pivovar ocenění de facto uděluje sám sobě, protože hostinský prodává jejich pivo. Jako zbytkový psychologický efekt této známé kontroly kvality spotřebiteli zbyde dojem, že pokud mu plznička přeci jen nechutná, není to vina pivovaru, ale je to vina výčepního.
Pokud mám pít plzničku, cítím se okrádaný... :-(
Autor: Milan Krejčík