Jak se bude pivo označovat dle nové vyhlášky? Co se změní? Jak se má spotřebitel orientovat při výběru piva? Změny ve vyhlášce o značení piva vám na BeerWeb.cz přinášíme již nyní.
Základní rozlišování piva ve vyhlášce o označování piva i nadále vychází z objemové hmotnosti/ hustoty mladiny (EPM*). U piv s velmi nízkým objemem alkoholu se dvě nejslabší skupiny rozlišují dle objemu alkoholu. Takto se dnes pivo dělí na sedm základních skupin:
Základní rozlišení piva dle nové vyhlášky
Dále se pivo rozlišuje na světlé, tmavé, polotmavé a řezané**.
Svrchně kvašený ležák už ne!
Svrchně kvašené pivo se stupňovitostí 11 - 12° se nově označuje jako Plné. Už se tak nemůže stát, že si na etiketě o pivu ve stylu IPA nebo Weizen přečtete "ležák". Odstranění této podstatné chyby je nejvýraznější změna v nové vyhlášce.
Další změnou je, že vypadlo označení Porter pro všechna tmavá piva, vyrobená převážně z ječných sladů, se stupňovitostí 18° a více. Odborná veřejnost toto označení prostě odmítala používat. Označení piva Porter je pivní styl z Londýna, opředený bohatou historií.
Vyhláška nově zavádí tzv. atypický pivní nápoj, což je nápoj na bázi piva s upraveným podílem sladu nebo způsobem kvašení, nesplňuje však požadavky na pivo.
Speciál už jen v názvu piva
Piva se stupňovitostí 13° a více jsou nově Silná piva. Dříve se piva se stupňovitostí 13° a více označovala jako Speciální piva. Označení speciál bylo matoucí, protože si pod tímto pojmem každý představil něco jiného. V mnoha případech byla piva chybně nazývána speciálem kvůli nějaké zvláštnosti (zelené, chilli, extra chmelené atp.), nebo jen k nějaké příležitosti (sváteční pivo, limitovaná edice atd.). Přejmenováním této skupiny piv na Silná piva si již každý může pojmenovat své pivo Speciál jak hrdlo ráčí a bez matení spotřebitele.
Další drobná změna v názvosloví je přejmenování Piva se sníženým obsahem alkoholu na Nízkoalkoholické. Takových piv je však na trhu naprosté minimum.
Co říká etiketa piva
Na pivní etiketě je mmj. povinnost uvádět:
název druhu a skupiny (např. pivo výčepní, ležák, silné),
obsah alkoholu v procentech objemových (např. 5,0 % obj.),
zda jde o pivo světlé, tmavé, polotmavé, řezané,
složení v pořadí dle zastoupeného objemu (např. voda, ječný slad český, bavorský, karamelový, maltózový sirup, chmelové produkty...)
některé další údaje (např. stáčeno v ochranné atmosféře oxidu uhličitého, pasterováno apod.).
Ukáže se v praxi
Nová vyhláška o označování piva v ČR byla již nějakou dobu odbornou veřejností očekávána. Staré znění bylo pro spotřebitele zmatečné a Česká republika byla za sporné označování piva terčem posměchu. Nová vyhláška sice nepřinesla nic převratného, stále zůstává nedokonalá, alespoň opravila hrubou a tolik přetřásanou chybu svrchních ležáků.
Nově se obáváme, že laická veřejnost si pro Plné pivo vypěstuje synonymum Hořké, ze svrchně kvašených a silně chmelených piv. To se ukáže časem.
Za povšimnutí stojí, že ač je dle vyhlášky o označování piva hlavním paratrem EPM, není povinnost EPM uvádět na etiketě. Za vším hledej lobbing velkých pivovarů. Kdyby byla povinnost uvádět EPM na etiketě, náhle by celý národ zjistil, že jeho tolik oblíbená "dvanáctka" už není 12°.
Novelizovaná vyhláška o označování piva z loňského prosince vejde do praxe 12/2019. Zásoby piva vyrobené do data 1.1. 2019 bude ještě možno doprodávat se starým označením. Nové označení piva je na Beerweb již v provozu. Profily starých piv byly k nové vyhlášce již přizpůsobeny a nově přidávaná piva jsou už v režimu nové vyhlášky o označování piva.
*EPM: Laik hlavně posuzuje pivo dle obsaženého množství alkoholu. Alkohol je v pivu vytvářen zkvašením cukrů. Cukry byly varem rozštěpeny ze složitých sacharidů, které zase pocházejí z našrotovaného a vylouženého sladu. Možné množství alkoholu v pivu je tedy závislé na množství zkvasitelných cukrů. K prokvašení všech cukrů v pivu většinou nedochází, proto je lépe posuzovat sílu piva dle množství extraktu původní mladiny (EPM). To je obsah látek, které přejdou ze sladu do vody. Obsah extraktu lze samozřejmě ovlivnit množstvím sladu, ale také efektivitou varného procesu (vyloužením sladu, přeměnou sacharidů na cukry, scezováním atd.). Množství extraktu původní mladiny (EPM) je tak pomyslné posouzení kvality piva z hlediska „kolik toho v pivu plavalo před zakvašením“. EPM se uvádí ve stupních, proto se mu říká Stupňovitost. Jiné státy zjednodušeně používají údaj „původní hustota“ (original gravity), což je vyjádřeno číslem v rozmezí 1,001 – 1,115.
**řezané: je většinou pivo polotmavé barvy, které se míchá při výrobě z piva světlého a tmavého. Dříve se hlavně řezalo staré pivo s novým, aby se zkažené staré pivo vypilo. Dodnes se řeže staré pivo s mladým jako např. Lambiky, ale to je nedílnou součástí tradiční receptury piva a ne snaha o šizení zákazníka. Řezat pivo lze také na výčepu. Míchá se přímo do sklenice z hotových piv. Často se míchá pro pobavení oka tak, že ve skle jsou dva různé odstíny piva. V lahvi tedy koupíte pivo řezané, alias polotmavé z výroby (ve sklepě nebo na stáčírně), v restauraci pak nejčastěji mícháním piv z různých píp.
