Město Náchod v Královéhradeckém kraji je na dohled od hranic s Polskem. Město se rozkládá na obou březích řeky Metuje a je jednou ze vstupních bran do Broumovského výběžku. Náchod je správním, hospodářským a kulturním centrem významné oblasti mezi Krkonošemi a Orlickými horami a důležitou křižovatkou turistických cest. Jako hraniční město má přímou vazbu na polskou Kudowu Zdrój a další příhraniční polská lázeňská města Dušniki Zdrój a Polanica Zdrój.
V samotném centru města, které je městskou památkovou zónou, se nachází celá řada historických staveb - renesanční zámek s francouzskou zahradou, gotický kostel sv. Vavřince na Masarykově náměstí, stará barokní radnice, nová novorenesanční radnice, budova poštovního úřadu a další. Náchod je rodištěm českého spisovatele a exilového vydavatele Josefa Škvoreckého (nar. 1924). K městu se vztahují díla "Skaláci", "Na dvoře vévodském", "U nás" od Aloise Jiráska, který se narodil v blízkém Hronově. Ve městě můžete také navštívit regionální muzeum a galerii výtvarného umění.
V novodobé historii byla pro život města i celého okolí rozhodujícím činitelem textilní výroba. Ta byla organizována faktorskými firmami, které však nemohly zajistit dostatečně rychlý rozvoj. Teprve v roce 1882 byly postaveny první dvě malé mechanické tkalcovny, které odstartovaly příští rychlý růst textilního průmyslu ve městě. Počátkem 20. století se z Náchoda stalo jedno z největších bavlnářských center Rakouska-Uherska, takzvaný "Manchester východu". Textilní průmysl se v Náchodě udržel dodnes.
Náchod se může pochlubit také pivovarem, válečnými památkami na rok 1866 i ojedinělým komplexem vojenského opevnění z roku 1938. V katastru města se nacházejí lázně Běloves s minerálním pramenem Ida. Lázně jsou od roku 1996 zavřené a původní lázeňské budovy chátrají. Stáčírna Idy skončila v roce 2002. Dnes je majetková situace kolem lázní komplikovaná a je ve hvězdách, zda se ještě někdy podaří navázat na nesmyslně ukončenou lázeňskou tradici. Původní lázeňské objekty se už ale asi zachránit nepodaří. V roce 2011 došlo aspoň k obnovení odběrného místa originální Idy poblíž bývalých lázní, kde si zájemci mohou načerpat původní kyselku zdarma.
Zámek Náchod
Náchodský zámek je rozsáhlý stavební komplex o pěti nádvořích. Gotický hrad, založený v polovině 13. století, byl na přelomu 16. a 17. století přestavěn na renesanční zámek. Svou dnešní architektonickou podobu získal během přestaveb a interiérových úprav v 17. a 18. století. Po dobu existence zámku se v jeho držení vystřídalo mnoho majitelů. Mezi nejvýznamnější majitele Náchoda patřili Smiřičtí ze Smiřic, italský rod Piccolominiů, Kuronští a německý knížecí rod Schaumburg-Lippe.
Rod Smiřických vlastnil Náchod od roku 1544 do roku 1620, kdy jim byl po bitvě na Bílé Hoře zkonfiskován za účast Smiřických ve stavovském povstání. Rod Smiřických patřil v 2. polovině 16. století k nejbohatším rodům v Čechách a jejich vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností.
Roku 1623 koupila náchodské panství Magdalena Trčková z Lípy a o několik let později jej postoupila svému synovi Adamovi Erdmanovi Trčkovi. Adam byl posledním majitelem pocházejícím z české šlechty. Jeho švagrem byl velitel císařských vojsk Albrecht z Valdštejna, při jehož boku věrně stál až do jeho smrti 25. 2. 1634, kdy byli společně zavražděni v Chebu.
Po smrti Adama Trčky přešel zámek i s panstvím do rukou italského šlechtice Ottavia Piccolominiho de Arragona jako odměna za pomoc při odstranění Valdštejna. Rod Piccolomini vlastnil panství až do roku 1783 a za jeho vlády dostal zámek v podstatě svou dnešní podobu.
Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Na náchodském panství za pouhých několik let své vlády významně pozvedl úroveň zdejšího kulturního života. Přímo na zámku zřídil divadlo, pořádal zde operní představení, zpěvohry, divadelní hry. Svého pokrokového a osvícensky reformního ducha prokázal převedením robotní povinnosti na plat. Po vévodově smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Tato Zaháňská vévodkyně se do dějin zapsala zejména svou aktivní účastí při formování poslední protinapoleonské koalice v roce 1813.
Roku 1842 panství zakoupil kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe pro svého druhorozeného syna Viléma Karla Augusta. Sňatkem Vilémova syna Bedřicha s dánskou princeznou Luisou došlo v závěru 19. století ke spříznění rodu s dánskou královskou rodinou. Tato německá knížata na Náchodě vládla až do konce 2. světové války. 21. 6. 1945 byl všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu.
Francouzskou zahradu založil rod Piccolominiů v roce 1751 na bývalém severním bastionu z třicetileté války. Svou dnešní podobu získala po úpravě v roce 1949 podle plánů ing. arch. J. Buška. Z této nedávné doby pochází i kašna a sochařská výzdoba.
Atrakcí zámku je také medvědárium s medvědy Ludvíkem a Dášou, které bylo vybudováno v roce 1995 úpravou bývalého hradního příkopu.
Pevnostní opevnění
Na Náchodsko se mimo klasických turistů sjíždějí i fanoušci vojenské historie. Náchodsko je oblast s nejhustším výskytem vojenských objektů stavěných ve 30. letech 20. století v očekávání 2. Světové války. Vojenské objekty tvořily důmyslný pás kopírující státní hranici a měly sloužit k její ochraně před postupem nacistického Německa. K jejich použití však nedošlo. Díky vojenským nadšencům a fandům vojenské historie, se podařilo mnohé z těchto objektů zachránit.
Turisticky nejatraktivnější je národní kulturní památka, pevnost Dobrošov. Kromě tří dokončených nadzemních srubů (dělostřelecký srub Zelený, pěchotní sruby Můstek a Jeřáb) jsou turistickým lákadlem rozsáhlé podzemní chodby v délce necelých dvou kilometrů.
pevnost Můstek
V blízkosti pevnosti Dobrošov se nachází pěchotní srub Kahan III, ve kterém si můžete prohlédnout Muzeum „Studené války“.
Nesmíte vynechat ani Běloveský pevnostní skanzen s centrem v pěchotním srubu Březinka, který představuje ucelenou koncepci péče o objekty československého opevnění z let 1935-38. Kromě Březinky, která je plně zrekonstruovaná do původní podoby z roku 1938, jsou expozice také v sousedním pěchotním srubu Lom a v pěchotním srubu Voda v Náchodě-Bělovsi. Do Běloveského pevnostního skanzenu patří ještě zatím nepřístupné pěchotní sruby Lázně a Hrobka.
V oblasti se nachází ještě další nepřístupné sruby v různém technickém stavu, např. Jirásek, Polsko, Montace.
K návštěvě všech objektů můžete využít naučné stezky Pevnost Dobrošov a Po opevnění Běloves.
Pivovar Primátor
První zmínka o sladovně se váže již k roku 1448. Společný pivovar právovárečných měšťanů je poprvé zmíněn v roce 1495. Tehdy byl uveden jako „pivovarní městiště“ za domem Kuby Vitiny v severozápadním rohu náměstí, kde stál až do roku 1980 dům čp. 67. Největšího rozkvětu pivovar dosáhl v 2. polovině 16. a na počátku 17. století za Smiřických. Roku 1623 však nová majitelka panství Marie Magdalena Trčková z Lípy měšťanům právo várečné odňala. Její rozhodnutí potvrdil i následující majitel Ottavio Piccolomini, který ho v roce 1636 městu natrvalo zrušil. Jako částečnou náhradu si náchodští měšťané v roce 1684 zřídili nevelký pivovar na svém statku Slaný (dnes Słone) v Kladsku, kam nesahala pravomoc náchodské vrchnosti. Vlastnili ho až do roku 1872. Své pivo však v Náchodě čepovat nesměli.
Zrušením propinačního práva v roce 1869 padly bariéry pro budování nových pivovarů na průmyslové bázi a volnou soutěž v podnikání. Již 30. června 1871 na zasedání městského zastupitelstva byl jednohlasně schválen návrh na stavbu průmyslového pivovaru. Základní kámen byl položen v dubnu 1872, k dokončení budovy došlo v únoru 1873. Městské zastupitelstvo rozhodlo provozovat pivovar v režii města. V roce 1874 byla ustanovena šestičlenná správní rada, volena vždy na tři roky, která řídila pivovar až do roku 1936, kdy byla vystřídána pivovarským odborem (komisí) města. Přijat byl také název firmy: „Obecní pivovar v Náchodě“.
První export náchodského piva za hranice je doložen roku 1876. Do sousedního Pruska bylo vyvezeno 1 536 hl. Ležák 12° byl poprvé uvařen v roce 1877, dlouho však zůstával na okraji zájmu. V roce 1880 byla zahájena přístavba dvou nových sklepů. Pro zvýšený zájem o náchodské pivo byl v roce 1882 rekonstruován hvozd. Výstav piva v této době překročil 20 000 hl. Další rekonstrukce na sebe nenechaly dlouho čekat: 1886 – výměna rmutovací a scezovací kádě, instalace nového chladícího štoku, 1895 – přístavba dvou sklepů, nová zděná manipulační lednice, 1899 – stavba nového vodovodu, 1902 – výměna starého parního kotle. V roce 1908 uvařil pivovar svůj první pivní speciál – 15° tmavé „zdravotní“ pivo Salvator. Do pivovaru bylo zavedeno elektrické osvětlení. Konec dobrých časů přinesla 1. světová válka, kdy došlo k drastickému omezení dodávek surovin. Po válce se podařilo vrátit výstav pivovaru na předválečnou úroveň.
V roce 1930 byla dokončena stavba nové varny s kapacitou 120 hl. Pivovar procházel v meziválečném období dalšími potřebnými rekonstrukcemi. V roce 1935 byla pro nově vyráběné tmavé 12° pivo zaregistrována ochranná značka Primátor, která se s krátkou přestávkou pro náchodské pivo užívá dodnes. Do lahví se pivo v pivovaře začalo stáčet v roce 1937. V období 2. světové války z nedostatku surovin opět vařilo pouze nízkostupňové pivo. Po válce byla v roce 1948 zahájena další vlna rekonstrukce pivovaru.
V roce 1951 převzal pivovar státní sektor jako součást národního podniku Hradecké pivovary, Hradec Králové. V roce 1953 byl pivovar začleněn do nově utvořeného národního podniku Krkonošské pivovary v Trutnově, aby se v roce 1958 opět vrátil pod Hradecké pivovary. Roku 1961 vznik nového národního podniku Východočeské pivovary Hradec Králové, jedním ze závodů byl Pivovar Náchod. Přestože budovy a strojní vybavení bylo značně zastaralé, dařilo se zvyšovat výstav piva z 51 756 hl v roce 1961 až na 94 156 hl v roce 1969. Roku 1967 obdržel pivovar titul „Závod vzorné jakosti“. V roce 1972 byla dokončena rekonstrukce pivovaru, která zahrnovala i výměnu dřevěných ležáckých sudů za smaltované tanky. Modernizace pivovaru pokračovala stavbou nové lahvovny. V roce 1983 byla zahájena výroba nealkoholického piva. V roce 1986 dochází k přestavbě lednic na ležácké sklepy a rozšíření hal. Tato rozsáhlá výstavba však sebou přinesla i své negativní stránky. Byla zrušena výroba sladu a stáčení sudového piva bylo předisponováno do pivovaru v Dobrušce. Nejvyššího výstavu 210 165 hl dosáhl pivovar v roce 1989.
V roce 1993 byl pivovar vrácen městu a stala se z něj akciová společnost. Dochází ke spuštění rozsáhlého investičního programu s cílem úplné modernizace všech provozů s důrazem na zachování tradiční výrobní technologie. V roce 1998 přišla na pivovar odbytová a finanční krize, odbyt klesl pod 110 000 hl. Došlo k velké redukci personálu a majitel, město Náchod, zvažuje odprodej pivovaru do soukromých rukou. Odpovědí na krizi je rozhodnutí začít se, vedle klasické produkce, programově zabývat výrobou speciálních piv. V roce 2002 se pivovar začíná zabývat produkcí svrchně kvašených piv. V roce 2004 vzniká vně areálu pivovaru nová reprezentativní prodejna pivovarských výrobků a propagačních předmětů. Nové moderní návštěvnické centrum včetně venkovního posezení otevřel pivovar v roce 2006.
V roce 2009 došlo k prodeji pivovaru liberecké společnosti LIF a.s.
V pivovaru jsou pro Vás připraveny prohlídky s tradiční ochutnávkou piva Primátor přímo z ležáckých tanků. V klidu posedět u náchodských piv můžete v návštěvnickém centru pivovaru, které nabízí k pivu také studenou i teplou kuchyni. Sortiment pivovaru a propagační předměty můžete nakoupit v podnikové prodejně.
Možnosti v okolí:
Nové Město nad Metují – zámek, Městské muzeum – 9 km jižně od Náchoda
Česká Skalice – Muzeum Boženy Němcové, Barunčina škola, Muzeum textilu, vodní nádrž Rozkoš – 9 km západně od Náchoda
Zámek Ratibořice – NPP Babiččino údolí – 10 km západně od Náchoda
Dobruška – rodný dům F. L. Věka (Heka), radniční věž, Vlastivědné muzeum, pivovar Dobruška, synagoga a židovský hřbitov – 17 km jižně od Náchoda
Hronov – Jiráskovo muzeum, rodný dům Aloise Jiráska – 9 km severně od Náchoda
Police nad Metují – Muzeum města Police nad Metují, Muzeum stavebnice Merkur, Muzeum papírových modelů, Minizoo - 19 km severně od Náchoda
Rtyně v Podkrkonoší – městské muzeum, vyhlídková věž – 16 km severozápadně od Náchoda
Rozhledny – Dobrošov, Žernov, Slavíkov (Na Signálu), Sendraž
Odkazy:
http://www.mestonachod.cz/turistika/
http://www.zamek-nachod.cz/
http://www.primator.cz/
http://pevnost-dobrosov.kvalitne.cz/
http://www.brezinka.cz/cz
http://www.kahan3.cz/