Ve čtvrtém dílu našeho letního turistického seriálu přijměte pozvání do Březnice, města ležícího uprostřed krásné přírody na prahu jižních Čech. Navštívíme zámek, židovské ghetto a synagogu, jiné pamětihodnosti a samozřejmě i pivovar.
Město Březnice se nachází ještě ve Středočeském kraji, asi 17 km jižně od Příbrami. Západně od Březnice se rozkládá Brdské pohoří, na východ bychom se dostali k Orlické přehradě.
Hlavním turistickým lákadlem je zámek Březnice, který je obklopen renesanční zahradou, na kterou navazuje anglický park o rozloze 20 ha. Zajímavostí je nejstarší knihovní sál v Čechách. Součástí zámeckého areálu je bývalý zámecký pivovar, dnes pivovar Herold.
Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. Dominantou historického centra je raně barokní kostel sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského. Společně s přilehlou Jezuitskou kolejí ho postavil v letech 1642-50 Carlo Lurago. Jezuitský řád byl do Březnice povolán roku 1630, aby se podílel na rekatolizaci jihozápadních Čech. V roce 1647 získali březničtí jezuité správu na Svaté Hoře u Příbrami, dosud oblíbeném poutním místě. Jezuitská stopa v Březnici končí zrušením řádu v roce 1773. Dnes v jezuitské koleji můžete navštívit Galerii Ludvíka Kuby a Městské muzeum.
Za zmínku stojí také kamenný most mezi historickým jádrem města a zámeckým areálem. Byl postaven v roce 1899 na místě staršího objektu. Na obou koncích mostu na hranolových pilířích spatříte čtyři pískovcové sochy - Ukřižování, Panny Marie Bolestné, sv. Dismase a sv. Jana Nepomuckého, které byly přeneseny z původního mostu. Všechny nesou ale letopočet 1901, kdy byly restaurovány. Březnický most patří mezi poslední kamenné mosty v Čechách, poté se užívalo železobetonu, a je dílem rodáka Ing. J. Kodla.
Březnice patřila mezi obce, kde se rozvíjel židovský náboženský proud a byla významným kulturním i společenským střediskem, které ovlivňovalo život Židů v širokém okolí.
Březnici si spojujeme také se šlechtěním koní. Ve 30. letech 20. století vytvořil hrabě J. N. Pálffy na svém panství v Březnici mimořádně kvalitní chovné stádo koní. Stádo tvořily především klisny zakoupené v Podkarpatské Rusi. Po kolektivizaci zemědělství v 50. letech se však chov šlechtěných koní stal pro většinu rolníků neudržitelným. Šlechtěná plemena z Březnice postupně vymizela. Po revoluci v roce 1989 se chov šlechtěných plemen opět rozrostl. Bohatá tradice chovu koní a jezdectví přetrvává v Březnici dodnes. Ve vesnici Martinice, která je součástí obce Březnice, se každoročně konají závody v parkurovém skákání a drezuře v místním jezdeckém resortu. Jezdecké kluby jsou také v Chrástu, Předním Poříčí nebo ve Lhotce. Dostihové závodiště najdeme v Tochovicích.
Zámek Březnice
Březnický zámek s renesanční zahradou, na jedné straně obklopený baštami a na straně druhé anglickým parkem, vytváří přirozenou dominantu města. Od 13. století jej vlastnilo několik významných českých rodů. K nejvýznamnější proměně zámku i města dochází za správy Jiříka z Lokšan, který získal březnický majetek v roce 1548 od krále Ferdinanda I. Společně s manželkou povolali do Březnice italské stavitele a středověký objekt proměnili v pohodlné renesanční sídlo. Fasády paláců byly opatřeny sgrafitovou omítkou s motivy psaníček, která patří k nejstarším u nás. O skvělé výpravnosti lokšanského sídla svědčí dochovaná knihovna s nástěnnými malbami a dobovými knihovními skříněmi z roku 1558.
Po bitvě na Bílé hoře se stal novým držitelem panství v roce 1623 Přibík Jeníšek z Újezda, který se zúčastnil procesu proti hlavním představitelům protihabsburského povstání jako královský prokurátor. Zahájil další významnou etapu rozvoje březnického panství a města Březnice. V rámci rekatolizace přivedl do města jezuity, kteří založili jezuitskou kolej a kostel sv. Ignáce a Františka Xaverského. Obě tyto stavby a zároveň zámeckou kapli z let 1625 – 1632 projektovali italští architekti a stavitelé, bratři Carlo a Martin Luragové.
Po vymření Jeníšků z Újezda v roce 1728 přešla Březnice na Krakovské z Kolowrat. Nejvýznamnější představitelé tohoto rodu, Josef Maria Krakovský a jeho syn Jan Karel Nepomuk (zvaný Hanuš) Krakovský, byli velkými vlastenci v době českého národního obrození a známými mecenáši. Do roku 1872 provedli na březnickém sídle pouze přestavby dílčího charakteru, nově byly upraveny interiéry a obohaceny cenné sbírky.
Zbořením některých budov, přístavbou zdi s baštou a novorenesanční sgrafitovou omítkou vtiskli konečnou podobu zámku i zámeckým interiérům poslední soukromí majitelé Březnice, Palffyové z Erdödu, kterým byl v roce 1945 majetek konfiskován na základě dekretu prezidenta republiky č.12/45 z 21. června 1945.
Zámek je Národní kulturní památka, spravovaná Národním památkovým ústavem. Zámecké expozice jsou rozděleny do dvou prohlídkových okruhů a přibližují historii jednotlivých šlechtických rodů a umělecké slohy od renesance až po 19. století.
Židovské ghetto a synagoga
Židovské ghetto bylo založeno v roce 1726 a nachází se v blízkosti březnického náměstí na místě starého lokšanského dvora a zahrady. Představuje unikátní urbanistický komplex s dochovanými klasicistními domy. Uzavřené ghetto bylo s městem spojeno brankami, které se do roku 1847 na noc uzavíraly. Stejně jako ve starém římském ghettu byly domy označeny římskými číslicemi. Lokšanský palác se stal základem domu čp. I, který je podle nejznámějšího majitele nazýván Popperův a patří s atriovým dvorkem a drobnými architektonickými prvky ke skvostům.
Synagoga byla postavena v letech 1726 - 28, dnešní podobu získala v roce 1874. Byla sídlem krajského rabína Prácheňského kraje a bývalo zde vysoké učení židovské zvané Ješiva. Vlastníkem synagogy je Židovská obec pražská. Synagoga je po rekonstrukci od roku 2014 přístupna veřejnosti a slouží jako muzeum březnických Židů.
Za městem se nachází starý židovský hřbitov, který se připomíná již v polovině 16. století. Náhrobní kameny s hebrejskými texty a tvary připomínají náhrobky na Starém Židovském hřbitově v Praze.
Pivovar Herold
Pivovar Herold v současné době řadíme mezi malé průmyslové pivovary. Za rok jeho založení považujeme rok 1506, ze kterého je o pivovaru první písemná zmínka. Během své dramatické historie prošel rukama mnoha šlechtických rodů. V současnosti má českého majitele, který se snaží zachovat tradiční výrobu poctivého piva a věří, že se mu postupně podaří obnovit historickou budovu pivovaru. Jednopatrový objekt nechal v barokním slohu postavit kolem roku 1700 poslední pán z rodu Jeníšků z Újezda Jan Josef Hynek. Budova si dochovala téměř v celém rozsahu původní historický ráz a patří mezi kulturní památky. Představuje ojedinělý architektonický skvost s mansardovými střechami, které zdobí sochy svatého Josefa a Jana Křtitele.
Po Jeníšcích z Újezda pokračovali ve správě pivovaru Krakovští z Kolowrat. Poslední Kolowrat v Březnici, hrabě Hanuš Krakovský, odkázal před svou smrtí v roce 1872 panství své příbuzné Marii Antonii, skrze jejíž sňatek s Karlem Eduardem přešlo březnické hospodářství do rukou rodu Pálffyů.
Pálffyové spravovali pivovar sami a pod jejich vedením došlo v pivovaru k velkému rozvoji a investicím. V roce 1874 nechali v pivovaru instalovat parní stroj, musely být vybudovány také nové ležácké sklepy. V roce 1901 získává pivovar název „Hraběte Jana Pálffyho zámecký pivovar“.
V prosinci 1906 vypukl v pivovaru velký požár. Paradoxně tato událost uspíšila modernizaci pivovaru. Celý jeden trakt pivovaru musel být stržen a místo něho byl vystavěn nový, s novou strojovnou, varnou a bytem sládka. Požár přežila jediná sladovna. Při rekonstrukci vyrostlo nové stavení štoků a lednic a přibyl generátor k výrobě elektřiny od Františka Křižíka. Březnický pivovar byl prvním elektrifikovaným pivovarem v zemi. V lednu 1908 byla uvedena do provozu parou vytápěná pánev. V roce založení Československé republiky byl již pivovar vybaven novou myčkou na lahve, poloautomatem na plnění sudů, novým šrotovníkem sladu a došlo k rozšíření ležáckých sklepů. Po 2. světové válce byl pivovar společně s majetkem velkostatku zabaven na základě Benešových dekretů a podnik převzala národní správa.
Po znárodnění vystřídal pivovar řadu ředitelství národních podniků: 1949-1951 komunální podnik Městský pivovar v Březnici, 1952-1954 národní podnik Chodské pivovary, 1955-1958 národní podnik Berounsko-rakovnické alias Brdské pivovary, 1959-1960 národní podnik Plzeňské pivovary. V roce 1960 se stal pivovar součástí národního podniku Pivovary, sladovny a sodovkárny středočeského Krajského národního výboru ve Velkých Popovicích jako provoz závodu Vysoký Chlumec. Na přelomu 50. a 60. Let se stal oficiální značkou piva čáp. V roce 1967 bylo zprovozněno umělé chlazení, které vzalo práci ledařům. V roce 1969 se pivovar osamostatnil vyčleněním ze závodu Vysoký Chlumec. V roce 1976 se začaly místo dřevěných sudů používat sudy hliníkové. Kvalita březnické piva v tomto období trpěla velkými nedostatky. V 80. letech bylo rozhodnuto o modernizaci vysokochlumeckého pivovaru a zrušení březnického. Pivovar si však vyhlédl Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze, který jej převzal v roce 1989 a zabránil tak jeho uzavření.
V červnu 1990 se zrodila nová značka – Herold. Zároveň byla zahájena modernizace pivovaru, která měla zlepšit kvalitu a vrátit pivu prvorepublikovou pověst. Byla zavedena technologie svrchního kvašení, pšeničné pivo se zde uvařilo v listopadu 1993 jako první mezi českými pivovary. Do dějin českého pivovarnictví se pivovar zapsal výrobou mladinových koncentrátů, tedy polotovarů jak k domácí, tak průmyslové výrobě piva. V roce 1995 přijal podnik název pivovar Herold. Pivovar byl v roce 1996 průkopníkem piv s ovocnými příchutěmi, dnes oblíbených radlerů, které trh tehdy ale vůbec nepřijal.
V roce 1997 do pivovaru vstoupil nájemce firma S-progres s.r.o., kterou pro neplnění platebních podmínek vystřídala o rok později americká společnost J. R. Best s.r.o., zaregistrovaná později jako Childe Herold s.r.o. V roce 1999 se transformovala na společnost Pivovar Herold Březnice a.s. a stala se novým majitelem pivovaru. Pivovar byl v této době zaměřen výhradně na export. V roce 2008 v době americké krize doplatil na svoji obchodní politiku opuštění domácího trhu a exportu většiny produkce do USA a byl nucen z důvodů daňových nedoplatků na čas zastavit výrobu. V roce 2008 kupuje pivovar jeho současný český majitel, který má za cíl udržet výrobu kvalitního piva a postupně opravit historickou budovu pivovaru, která by měla být v budoucnu zpřístupněna veřejnosti.
Piva v lahvích nebo sudech je možné zakoupit na vrátnici pivovaru 24 hodin denně. Čepované pivo můžete ochutnat v mnohých restauracích přímo v Březnici, doporučujeme restauraci Na statku, která se nachází mezi pivovarem a zámkem.
Možnosti v okolí:
Příbram – Hornické muzeum (Hornický skanzen Březové Hory), poutní areál Svatá Hora, Muzeum 3. Odboje, Muzeum peněz – 19 km severně od Březnice
Zámek Orlík nad Vltavou – 20 km východně od Březnice
Blatná – zámek Blatná, Městské muzeum - 19 km jižně od Březnice
Zámek Vysoká u Příbramě – expozice Antonína Dvořáka – 11 km severně od Březnice
Lešetice – Památník Vojna (muzeum obětí komunismu a dějin uranového hornictví), vyhlídková věž Vojna – 16 km severně od Březnice
Rožmitál pod Třemšínem – rozhledna, Podbrdské muzeum, Muzeum hasičstva, Cvokařské muzeum, zámek (nepřístupný) - 9 km severozápadně od Březnice
Bohutín – vyhlídková věž dolu Řimbaba, Muzeum Bohutínska – 15 km severně od Březnice
Odkazy:
http://www.breznice.cz/pamatky-a-turisticke-cile/
http://www.zamek-breznice.cz/
http://www.pivovar-herold.cz/