Sterilní, čiré pivo už není nedotknutelným symbolem kvality. Pivař už zjistil, že pasterizace pivo zabíjí a že kalnost není známkou zkaženého piva, jako to bývalo výrazným znakem zkaženosti třeba za minulého režimu.
Na tuzemském trhu už zaujímají minipivovary podíl asi 1,5% z celkové spotřeby. Zdá se, že už toto číslo v náznaku není pro budoucí vývoj zanedbatelné. Malé pivovary si totiž u pivařů budují takovou pozornost a přízeň, že se i velké pivovary čím dál častěji snaží konkurovat malým pivovarům nějakou tou pro ně undergroundovou novinkou v podobě nepasterovaného, či nefiltrovaného piva.
Mezi pivaři už je dlouho dobře známo, že nepasterizované a nefiltrované pivo je živější a plné blahodárných látek jako jsou mikroorganismy a vitamíny. Pasterizace (tedy tepelné ošetření) a také filtrace prodlužují dobu trvanlivosti piva a jeho stabilitu, jelikož zabíjí právě zbytky pivovarských kvasinek v hotovém pivu. Zbytky pivovarských kvasnic v pivu jsou totiž nedílným zbytkovým efektem výroby. Pasterizace také významě ničí vitamínové složky v pivu. V kuchyni je dobře známo, že vařená zelenina ztrácí vitamíny. Filtrace zase slouží především k odstranění kalících látek, zejména opět pivovarských kvasnic. Zvýší se tak pověstná čirost piva.
Zdánlivě si však laik může dát do rovnice „čiré pivo“ = filtrované. To samozřejmě není pravda. Pokud je pivo řádně prokvašené a vyčeřené na spilce, je přirozeně čiré i bez filtrace. Kvalitním prokvašením už není filtrace potřeba. Jsou již zavedení výrobci, kteří si na nepasterizaci a nefiltrování zakládají a ctí přirozenost a živost pivního moku. Často totiž bývá kalnost piva pro spotřebitele žádoucí. V Česku totiž v nápojovém průmyslu nově panuje trend, že „co je kalné, to je zdravější“. Češi mají o nefiltrované pivní speciály větší zájem.
Odraz v produkci pivovarů se tak projevil v nabídce i těch největších tuzemských hráčů.