Dnes již běžně skloňované slovo s tradicí delší než samotná EU. Je synonymem noční můry pro pivaře, který vyžaduje tradiční postupy výroby a chuťový charakter piva.
Slovo Europivo nevzniklo samovolně. Postupem doby od jeho používání lze pojem Europivo definovat.
Vznik pojmu „Europivo“
Původ tohoto slova jde jednoznačně odtušit odněkud z Evropy. Pokud totiž vezmeme evropský průměr spotřeby piva na hlavu, (který Češi statečně navyšují,) je větší než ten Americký. V Evropě se prostě pije pivo nejčastěji. Kdo však „Europivo“ vymyslel už je podobný oříšek, jako pátrat dnes po autorovi Bible. Doba vzniku pojmu „Europivo“ je přisuzována devadesátým létům minulého století, kdy zahraniční firmy začaly skupovat pivovary východního bloku. Tradici s Europivem tak rozhodně nelze spojovat. (Pravda, Bible je o něco starší.) Samozřejmě se lze samolibě domnívat, že termín „Europivo“ vznikl někde ve středozemí Evropy a s největší pravděpodobností v České republice. Přeci jen to pivo Češi pijou pořád a pořád ho řeší...
Je asi zřejmé, že nejdříve vzniklo Europivo fyzicky a až teprve potom bylo pojmenováno. Stejně takto třeba neustále vznikají i názvy hudebních stylů. Nějaká hudební skupina nejdříve vytvoří svůj vlastní hudební styl a následně se tento hudební styl pojmenuje.
Výroba Europiva
Předně je nutné přiznat skutečnost, že za vznikem Europiva stojí pouhý tržní kapitalismus. Jelikož je pivo velmi zajímavý tržní produkt (lze o něm z historického hlediska mluvit také jako o komoditě), stalo se pivo taktéž zájmem nadnárodních koncernů. Nadnárodního vlastníka pak nezajímá pivo, ale zisk z něj. Proto následují nevyhnutelné postupy nadnárodních společností, kterými především jsou:
-
Zlevnit výrobu (automatizací / sériovou výrobou, náhražkami tradičních surovin, zrychlením procesu výroby, zvětšením objemu výroby),
-
Dostupnost (zajistit si síť prodeje, ať už zaplacením hostinských, či nasmlouváním supermarketů…, licenční výroba piva ve více zemích),
-
Poptávka (masivní reklama, image piva a pivovaru, neutralizovat chuť piva pro masy spotřebitelů)....
Chuťová definice Europiva
V předchozích bodech zdaleka nejsou vyjmenovány všechny postupy vedoucí k výsledku Europiva, ale jsou vyjmenované jedny z hlavních kroků, které jsou nedílnou součástí fyzického vzniku Europiva. Krom toho, že se samotná výroba přímo podílí na vzniku neutrální a plytké chuti piva, je „neutralizace“ chuti zcela cílená. Nudné pivo totiž pořád funguje alespoň jako nápoj zahánějící žízeň. Nikoho nenadchne, ale zároveň nikoho neurazí. Stejně je to s rčením „Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.“ Je to stejné i o chuti nápojů, či potravin. Pokud se chuť produktu neutralizuje do podoby, která nikoho neurazí, je velká šance, že se maximalizuje počet spotřebitelů produktu. Spotřebitelé se pak k takovému produktu vrací a to ne z důvodu, že by jim produkt chutnal, ale znají ho z reklamy, je dostupný, je všude stejný.
Většina spotřebitelů nejde po chuti produktu. Chuť je v tomto přístupu obchodu druhořadá. Nutno přiznat, že v potravinářství je to neustále opakující se problém. Chuť Europiva nelze jednoznačně definovat konkrétními senzorickými vlastnostmi. Lze jen s jistotou tvrdit, že senzorické vlastnosti Europiva jsou ve všech směrech slabé/ plytké/ neutrální.
Budoucnost Europiva
Europivo je ošizený a nekvalitní produkt, který nám podstrčily nadnárodní pivovarské koncerny. Ty dlouhodobě těží úspěch ne z věhlasu jejich lahodného produktu, ale z poptávky spotřebitelů. Už nezáleží na tom, zda nejdříve vznikla nabídka, nebo poptávka… Otázka je, zda Europivo přežije.
O budoucnosti Europiva tak rozhodují masy spotřebitelů.
Autor: Milan Krejčík