Pozvánka pivovaru Eden na jeho dýňové pivo.
Tykev obecnou, jak se oficálně dýně nazávají, zná lidstvo jako kulturní plodinu už po tisíce let. Má svůj původ ve Střední Americe, kde ji pěstovaly indiánské kultury, a odkud byla v kolumbovské době importována i do Evropy.
Kořeny receptury na dýňové pivo se datují do doby před založením Spojených států amerických. V této zemi rovněž dodnes představují populární pivní styl, přičemž se vaří dýňová piva nejen světlá, ale i pšeničná nebo třeba dýňové stouty.
Dýňové pivo uvařené v minipivovaru EDEN v Bystřici se inspirovalo recepturou u minipivovarů v německém Berlíně, které se zejména z důvodu přilákání pozornosti turistů uchylují k různým speciálům nebo oprašují staré receptury.
Podstatou výroby dýňového piva je nahrazení části obilného sladu dýňovou dužinou. V případě bystřické receptury byl objem použitého sladu pouze 60%, zbytek surovin tvořily dýně Hokkaidó. Vzhledem k odlišné konzistenci dýní od sladu je nutné si dýně pro várku nejprve předpřipravit. Dýňové tykve jsou nejprve omyty, rozkrájeny a zbaveny jader, a po té upečeny. Takto změklá dužina je vsazena do várky s první dávkou sladu a v menším množství vody povařena. Po té je dýňový základ doplněn vodou do plného stavu várky, a do takto zchlazeného díla je vystřen zbytek sladu. Další průběh várky již odpovídá standardnímu postupu, a to infuzní i dekokční cestou.
V některých recepturách českých minipivovarů je v rámci várky použito i koření, jmenovitě skořice, hřebíček nebo kardamon. To jsme ale ve várce bystřického dýňového piva nepoužili. Specifikou bystřické receptury je naopak použití 3 druhů sladu - pšeničného, ječného a ovesného.
Dýňové pivo po uvaření a vykvašení zraje stejným způsobem jako pivo klasické, tedy nejméně 7 týdnů.
Vzhled a chuť budou moci návštěvníci posoudit na akce Roh hojnosti 31.10.-1.11.2015, na které jsme připravili 300 l tohoto speciálu o 11° síle.
Vladimír Vecheta, sládek
777 237 958