Přišel k nám černý kůň, zalehl nám celý dům. Co to je? Pivovar Cobolis, který v Kobylisech obsadil kulturní dům na stanici metra Ládví. Navštívili jsme ho nedlouho po otevření. Náš průzkum v Kobylisích se sice odehrál již před půl rokem, zato dnes můžeme nabídnout malý půlroční časosběr o existenci podniku Cobolis.
Pivovar
Samotný kulturní dům nevypadá nijak vábně. Lze předpokládat, že památkáři vehementně chrání každý centimetr čtvereční fasády, takže ze stavby navenek čpí socialistický funkcionalismus. Milé překvapení ovšem čeká uvnitř. Honosný prostor kulturního domu je moderní, vzdušný, designově čistý. V prostoru náramně působí světlé dýhované dřevo, jasné barvy, tmavé doplňky a všudypřítomné světlo.
Personál se nás hned ujímá a při objednání prvního piva má přirozenou trpělivost. Jídelní a nápojový lístek je bohatý a není až tak pražsky drahý, jak by se čekalo. Na pivovarské restauraci je k mání aktuální nabídka piva ve skleněných lahvích. Lze ho taktéž zakoupit v dárkových baleních. Nabídka kuchyně je s pivovarem úzce provázána, najdete v nabídce hodně pivních receptů a také jejich pivovarský chléb.
Výběr piva je pestrý. Začínáme desítkou, která je plná svěžích kvasnic. Je poměrně plná, ale přesto dobře pitelná. Dvanáctka je pak dost podobná, ale ve všem min. o bod lepší. Dvanáctky jsem se napil pouze jednou a již jsem věděl, kdo mi bude nakonec dělat společníka po zbytek večera. Summer Ale 6° ze šesti sladů a šestkrát chmelený, byla zajímavá snaha o něco zvláštního, ale podle mě moc nevyšla. Proč to všechno na tak slabé pivo se později dozvím od sládka. Prý symbolických 666. Než jsem stihl dopít své léto, už sestupujeme do podsvětí, podívat se sládkovi pod pokličku. Vítá nás snad věčně usměvavý Pavel Palouš, který i k večeru působí svěžím dojmem.
Název pivovaru Cobolis vychází z prapůvodního názvu místa Cobolisz, kterým byly nazývány Kobylisy. Pivovar samozřejmě v létě 2018 voněl novotou a známka patiny nikde. Pivovar od pana Krýsla nese charakteristické rysy. Dokonce i portfolio pivovaru Cobolis značně připomínalo plzeňské Beer Factory, což bylo čerstvě po otevření mezi zasvěcenou veřejností značně prané téma. Ani naše stránky se nevyhnuly této diskuzi. Nicméně, piva Cobolis mají charakteristický podpis Pavla Palouše (což bylo osobně překontrolováno a porovnáno i v Plzni.). Nabídka připomínající Beer Factory se z trvalého beerlistu postupně vytrácí a pivovar si dnes již vaří dle svých chutí.
Prohlídka pivovaru byla velmi volná. Pavel nám nemusel sáhodlouze vysvětlovat, na co je která nádoba a jak se to vše „jámalalicha“, spíše odpovídal na naše všetečné dotazy a zacházel do specifických detailů. Ochutnávka piva z ležáckého sklepa byla prakticky neomezená a volná, takže třeba já jsem musel během prohlídky dvakrát navštívit toaletu.
Ležák Cobolis je vařen na dva rmuty. Slad je odebírán od předních výrobců, chmelí se hlavně ŽPČ, Premiantem a Bohemií. Kvasný proces zajišťují budějovické kvasnice. Desítka leží v CK tancích obvykle do třech týdnů a dvanáctka až celé dva měsíce. Pestrá paleta svrchně kvašených piv je protkána velmi různorodými surovinami z celého světa, jejichž výčet by byl na samostatný odstavec. Podle toho také odpovídá pestrá paleta nabízených svrchňáků. Nejpočetnější zastoupení zatím drží piva Berliner Weisse a Souty.
Své první pivo nabídl pivovar Cobolis v květnu roku 2018 na Českém pivním festivalu, Letná. Byla to pšenice, čepovaná ze soudku samospádem. Z premiérového narážení prvního sudu nového druhu piva byla vytvořena milá tradice, takže zatím všechna nová piva byla uvedena tímto způsobem. Většina premiér se již odehrála pod komínem. Tradice narážení prvního sudu samospádem bude i nadále udržována, takže opět o důvod více navštívit tamní pivovar s restaurací. Největší ohlasy má vždy narážení pivního stylu Berliner Weisse. Velkou stopu zanechal pivovar Cobolis na XI. Ročníku Slunce ve skle, kde získal titul nejlepší světlý ležák.
Pár týdnů po otevření už pivovar dosáhl maximální výrobní kapacity. Veškeré pivo se v prvních týdnech vyčepovalo pod komínem. Od loňského května do prosince pivovar Cobolis navařil 1500 hl piva. V současné době se „menší polovina“ produkce rozváží do jiných hospod, či na pivní festivaly. Pivo Cobolis jde na dračku, proto se už po půl roce fungování pivovaru Cobolis aktivně uvažuje o rozšíření jeho současné roční kapacity z 3500 hl na 6-7 tis. ročních hektolitrů. K tomu by mělo sloužit rozšíření ležáckého sklepa hned o 20 CKT, na které jsou sklepy připraveny. Po tomto zákroku by mohl Cobolis nabídnout svojí technologii i létajícím pivovarům.
Po půlročním provozu pivovaru Cobolis hodnotí sládek Pavel Palouš jako největší úspěch z provozního a výrobního hlediska zavedení do výroby zařízení na dechloraci vody. Varní voda je totiž uvnitř milionového města odebírána z městské vodovodní sítě. Jako další významný krok pro zlepšení kvality piva uvede Pavel brzy do provozu zařízení na měření obsahu CO2 v pivu. Tyto kroky samozřejmě stojí za senzorickou stabilitou a kvalitou piva. Pavel si tato zařízení velmi pochvaluje.
Sládek Pavel Palouš
Sládka Pavla Palouše jsem měl tu čest poznat už v roce 2015, v Zámeckém pivovaru Frýdlant. Následně se mu dařilo i ve středočeském Zichovci. V roce 2018 ho pivovarský vítr zavál do Prahy, do pivovaru Cobolis. Z českého příhraničí se tak postupně přibližoval k hlavnímu městu. Dnes si asi nikdo nedovede představit, kam by Pavel ještě mohl dále stoupat :-).
Je to velmi otevřený a pozitivně naladěný „Yes man“, který neříká ne. Svojí hlavou a šikovnýma rukama proměňuje vodu ve zlato a ještě k tomu o pivu vypráví se stejnou chutí, s jakou ho pije. Na jednu stranu má mnoho plánů, vždy plno práce, ale přesto ho lze často vidět na různých pivovarských akcích.
Pavel Palouš vystudoval management strojírenství. Před vstupem do pivovarství dělal servis počítačových sítí. To byla svým způsobem průprava do moderních pivovarských technologií. Na počátku své pivovarské kariéry podstoupil rekvalifikační kurz v domovském Frýdlantu a v současné době studuje na učilišti a střední odborné škole SČMSD, Žatec v oboru sladovník - pivovarník. K tomu všemu samozřejmě nechybí několikaletá praxe ve třech pivovarech.
Vrchní sládek Cobolis, Pavel Palouš je bez pochyb výrazná tvář v soudobém pivovarství. Ve svém oboru si loni vysloužil titul sládek roku, který mu udělilo sdružení přátel piva (SPP). Sládek roku Pavel Palouš je na své ocenění velmi hrdý a vnímá ho jako obrovskou výzvu, která ho nadále motivuje k větší zodpovědnosti v oboru.
Ve spolupráci s Chmelařským institutem Žatec stihl Pavel v roce 2018 navařit už dvě várky unikátního piva APA z nově vyšlechtěného chmele pod označením 5227. Pivo nese pracovní název Cobolis Saaz Ale (obě pokusná piva jsou u nás hodnocena). Nový český chmel má být určen především pro studené chmelení. Jakmile bude schválen, dozvíme se i jeho název. Na 20 hl várky padlo hnedle 40 Kg nového chmele 5227 a z toho 15 Kg na studené chmelení. Kdo měl možnost ochutnat, uzná Pavlovo mínění, že si nově vyšlechtěný chmel popularitu získá. O vlastnostech nového chmele Pavel připravuje vlastní článek. Již od dob svého působení v Zámeckém pivovaru Frýdlant pilně komunikuje s pivovarskými odborníky a právě v pražském pivovaru Cobolis hodlá realizovat další spolupráci a nové objevy s Chmelařským institutem a s jinými. Na jeho pokusy se může těšit i konzument.
autor: Milan Krejčík