Zákon o čistotě piva Reinheitsgebot slaví 500 let

23. dubna 2016 to je 500 let od vzniku zákona o čistotě piva, tzv. „Reinheitsgebot“, který vylučuje dnes dobře známé náhražky ve formě extraktů nebo cukru.

 

 

Obsah zákona o čistotě piva

Zákon o čistotě piva – „Reinheitsgebot“ nařizuje, že pivo se smí vařit jen ze základních surovin: chmel, voda a ječmen (*1). Tento přísný zákon (který je nedílnou součástí poctivého pivovarnictví nejen v Německu) vylučuje při vaření piva použít surogáty jako např. cukr, sirup, škrob, kukuřici, či rýži, nebo dnes různé extrakty, a koncentráty. Tehdejší zákon také říká, že kdo ho poruší, tomu bude sud piva zabaven.

Tato pětset let stará pivovárečná norma se považuje za nejstarší zákon o kvalitě potravin. S určitými změnami platí dodnes.

Historie zákona o čistotě piva

Zákon o čistotě piva vznikl v roce 1516 na základě dohody vévodů z Bavorska, Wilhelma IV a Ludwiga X. Dohoda měla vést k ukončení cenové války, která vypukla mezi pekaři a sládky ohledně nákupu pšenice a řešila i stav, kdy pivovary "znečišťovaly" pivo solí, bylinkami, kořenovou zeleninou, houbami ale také živočišnými produkty. Návrh byl předložen v Ingolstadtu, kde kníže Vilém IV. dne 23. dubna (*2) 1516 vyhlásil zákon o čistotě piva - „Reinheitsgebot“ pro celé Bavorsko.

V roce 1906 se z Reinheitsgebot stal říšský zákon, od té doby tedy platí pro celé Německo a obsažen je i v současné legislativě, byť s jistými změnami. Nápoje, které požadavky nesplňují, nemohou být označovány za pivo, ale za pivní mixy. To vadí části pivovarům, které chtějí vyrábět pivo jinak.

Ještě ve druhé polovině 20. století Německo používalo normu i pro účely ochrany vlastního trhu před dovozem piva ze zahraničí. To už neplatí a dovážená piva zákon o čistotě splňovat nemusejí, ovšem v roce 1987 o tom rozhodoval až Evropský soudní dvůr (*3).

Postupem času se dělaly ústupky také ohledně pšeničných piv. Původně se totiž pšenice a žito šetřilo pro pekárny, aby se zabránilo hladu. Dnes už se pšeničná piva v Německu vařit smějí.

Aktuálně

Průmyslové pivovary nejznámějších světových značek ve svých ležáckých pivech, nahrazují sladový ječmen až třetinou celkového podílu cukrem, maltózovým sirupem, škrobem, kukuřicí, či rýží, což snižuje charakteristickou chuť piva. Krom chmele se také používají chmelové extrakty, či isoextrakty (*4).

Oslavy pětistého výročí zákona Reinheitsgebot

Ve dnech 22.4. – 24.4. se v Ingolstadtu konají oslavy pětistého výročí zákona Reinheitsgebot. Oslavy se účastní přední představitelé celého Německa. Na těchto oslavách budou mimo jiné pivovarníci tomuto zákonu znovu přísahat věrnost. Bude se také slavnostně posvěcovat pivní kašna, kterou město při příležitosti oslav uvedlo do provozu.

*1 - Není překvapením, že jako jedna z ingrediencí se kvasnice v zákoně o čistotě piva neobjevují. V 16. století totiž nebylo známo, jak alkoholové kvašení probíhá, a pivo tak kvasilo spontánně.

*2 - 23. dubna (na sv. Jiří), tedy v den, který tehdy znamenal ukončení roční pivovarnické sezóny ve velké části střední Evropy. Pivo v té době ještě kvasilo spontánně a v létě bylo kvašení piva za účasti mnoha divokých kvasinek ve vzduchu a vysokým teplotám nekontrolovatelné. Velmi často docházelo k neuspokojivému a nepitelnému výsledku.

*3 - Ustanovení Evropského soudního dvora ze dne 12. března 1987 na základě úpravy volné přepravy zboží v rámci Evropy sice dovoluje v Německu prodej piv, která nejsou vyráběna podle zákona o čistotě a obsahují i další suroviny (jako např. kukuřici, rýži či proso), avšak tato piva musejí být zřetelně označena.