Výstava s názvem „Žít Pivo“ na brněnském Špilberku zkoumá historii piva i pivní kulturu od pravěku až po současnost v oblasti moravské metropole.
Expozice Žít pivo objasňuje různé způsoby výroby piva, ať už v malých středověkých měšťanských pivovarech, anebo v těch velkých, které vznikly v čase průmyslové revoluce. Výstava vzpomíná na legendární brněnské hostince, posedět si také můžete v maketě typické hospody čtvrté cenové kategorie, kde se čas zastavil v sedmdesátých letech. Pivo můžete i ochutnat v hradním bistru se čepuje desítka uvařená pouze pro tuto výstavu.
Pivo často pobízí řešit otázky smyslu života, ale mnoho otázek se váže i k němu samotnému. Kde se vzalo a kdy se k nám pivo dostalo? Jak se pivo vařilo během středověku? Výstava Žít pivo postihuje jeho tisíciletou cestu. Starověké pivo Egypťanů nebo Babyloňanů má k tomu našemu dnešnímu daleko, podobně jako piva starých Římanů, Keltů, Germánů i Slovanů. Už za jejich éry ale pivo bylo oblíbeným a hojně konzumovaným nápojem a lidé nepochybovali o jeho blahodárných účincích na zdraví. Část výstavy patří i středověku. Tehdy došlo k rozmachu piva – zdokonalilo se jeho vaření a také v každém větším městě bylo několik pivovarů. Když třeba Brno bylo povýšeno na město, nechyběla zmínka o právu pivo vařit.
Výstava Žít pivo zachycuje i dobu novověku i minulost relativně blízkou. Doba průmyslové revoluce byla pro pivo klíčová: proměnily se technologie a ustálily se receptury. V Brně byl v moderní výrobě průkopníkem takzvaný „geniální sládek“ František Ondřej Poupě. I jemu je věnována část expozice. 19. století pak přineslo skleněné lahve, podtácky i etikety. Tuto dobu krásně vystihuje místnost zařízená jako hospoda z dob rakousko-uherského mocnářství. Na dřevěném stole leží Národní listy s obrozeneckým fejetonem a karty, zrak poutá nádherná stará pípa z kovu a dřeva. Úplným protikladem je pak ukázka hospody jako z čtvrté cenové kategorie z éry socialismu. Na plastovém ubruse je přilepený jídelní lístek s gulášem za pět korun, skleněný popelník s nedopalky, držák na nezabalená párátka a Rudé právo.
Díky širokému časovému rozpětí jsou i exponáty hodně pestré. Návštěvníci uvidí archeologické nálezy, třeba takzvané brněnské poháry, tedy nádoby z 15. století, které sloužily k pití piva. Vedle nich jsou vystaveny ale i věci mladší – historické pivní sklo a podtácky – i kuriózní, hlavně stížnosti Brňanů na kvalitu piva, pijácké písně nebo letáky abstinenčního spolku. Působivé jsou především dobové fotografie ze starých brněnských hostinců i pivovarů. Ty leckdy stály na místech, kde bychom dnes jejich přítomnost vůbec netušili. To platí i pro nejstarší hostinec U Modrého lva z 13. století. Jeho budovu blízko Mendlova náměstí strhli až roku 1934.
Na výstavě mohou lidé zapojit takřka všechny smysly – kromě pozorování se zaposlouchají do hudby z dobových hospod, k osahání jsou i zrna sladovnického ječmene. Pohyblivé jsou některé výstavní panely, ale hlavně přenosky s lahvemi. Na nich lidé najdou spoustu zajímavostí, třeba kolik piva pili otroci při stavbě pyramid nebo kolik mniši a jeptišky ve středověkých klášterech.
Výstavu Žít pivo mohou lidé zhlédnout každý den po celý týden, od 10 ho 18 hodin až do konce tohoto roku. Výstavu najdou v jižním křídle ve druhém patře hradu Špilberk. Plné vstupné vyjde na 90 Kč, snížené na 50 Kč. Pozor, vstupenku do výstavy lze koupit nejpozději půlhodinu před koncem otevírací doby. Pro plnoleté návštěvníky výstavy připravili kurátoři i zlatavý bonus. Výměnou za pivní žeton získají v Bistru Babinský na Špilberku za symbolickou desetikorunu půl litru piva Špilberk 10 z Parního pivovaru Hauskrecht, speciálně uvařeného k výstavě Žít pivo. Touze po studeném škopku se na výstavě člověk ubrání těžko.
