V druhém dílu našeho letního turistického seriálu se podíváme do Chudenic, městečka ležícího 11 km severozápadně od Klatov, v krásné kopcovité krajině na hranicích klatovského a domažlického okresu. Chudenice jsou především známy jako sídlo šlechtického rodu Černínů, kteří zde sídlili již od 12. století.
Na náměstí přivítá návštěvníky kostel sv. Jana Křtitele, který společně s oranžově zářící fasádou sousední budovy staré školy, nemůže nikdo přehlédnout. Právě tato opravená budova staré školy je domovem restaurace a minipivovaru „Stará škola“. Jak už název napovídá, nechali se majitelé při pojmenování pivovaru inspirovat právě dřívějším posláním této budovy. V restauraci na vás kromě nabídky jídel čeká především místní pivo. Piva strašidelných názvů si můžete objednat beze strachu. Od založení pivovaru v roce 2012 je vaří sládek Jan Ilgner, který mohl sbírat praktické pivovarnické zkušenosti přímo od svého otce, sládka a majitele šťáhlavského Radouše. S otevřením minipivovaru v Příšově přešel Jan Ilgner právě sem a v Chudenicích za sebe připravil náhradu, mladého sládka Martina Mikliče. V letních měsících je pro hosty restaurace k dispozici venkovní sezení, letos nově zvětšené. Chudenická piva můžete ochutnat také v Plzni v pivnici „U Kance“, která pomáhá především mimo turistickou sezónu mateřské restauraci pokrýt výtoč.
Starý Černínský zámek
Starý Černínský zámek je nejstarším rodovým sídlem významného českého rodu Černínů z Chudenic, který je připomínán již ve 13. století. Starý zámek na náměstí byl z původní gotické tvrze přestavěn v 16. století renesančně a v 18. století upraven barokně.
Na zámku se nachází stálá expozice historie rodu Černínů. Je zde 14 zámeckých místností vybavených autentickým nábytkem a předměty dochovanými po Černínech z Chudenic. Dále je zde k vidění nábytek a prvotisky knih dochovaných po Josefu Dobrovském, který v Chudenicích rád pobýval, celkem jedenáct let jako přítel Eugena I. hraběte Černína a také jako vychovatel jeho dětí.
V přízemí je muzejní expozice věnována historii Chudenic a významným osobnostem spojených s Chudenicemi. Je zde například rodná síň Jaroslava Kvapila, autora libreta k Dvořákově opeře Rusalka. Dále pak expozice světoznámého přírodovědce-entomologa, také chudenického rodáka prof. Jana Roubala, expozice řemesel, archeologie a další.
Ve sbírkách obecního muzea, založeného v roce 1942 se nenásilně prolíná kultura zámku a lidová tvořivost podzámčí.
Po rekonstrukci kostela sv. Jana Křtitele a zrestaurování interiérových prvků došlo k jeho zpřístupnění. Vznikl nový prohlídkový okruh. Ten pro objednané skupiny nabízí jako doplňkový prohlídkový okruh Starého zámku partner projektu - městys Chudenice.
Zámek Lázeň sv. Wolfganga
Zámek Lázeň je součástí lesního komplexu Žďár, který se nachází asi jeden kilometr od Chudenic. Můžeme se k němu dostat také pěšky po značené turistické trase přímo z Chudenic. Oblast byla v historii zdrojem podzemních pramenů, kterým místní lidé připisovali léčivou moc. Místo se stalo cílem poutníků, čemuž dopomohl i František Josef Černín, který zde roku 1728 nechal nad jedním z pramenišť postavit jednoduchou kapličku. Zděná lázeňská budova, která pohltila původní kapli, byla postavena v letech 1792-1794 za Jana Rudolfa Černína.
V roce 1819 bylo pro Eugena I. Černína rezervováno v lázeňském hostinci několik místností. Tento stav však brzy přestal vyhovovat, a proto bylo přikročeno k přestavbě lázeňského domu na letní sídlo hraběcí rodiny. Stavba probíhala v letech 1821-1824. V letech 1825-1826 byl také postaven nový lázeňský hostinec na západním okraji areálu, kde nad lesním parkovištěm stojí dodnes. V letech 1823 – 1826 byla rozšířena zahrada a založen anglický krajinářský park. Za účelem pěstování sazenic pro dosadby parku byla asi kilometr severozápadně od Lázně založena školka, později přeměněná na arboretum, dnes známé jako Americká zahrada. Arboretum nyní čítá přes 200 druhů a kultivarů listnatých i jehličnatých dřevin severoamerického, evropského a asijského původu. Unikátní jsou především douglaska tisolistá a dřín květnatý. Americká zahrada je dnes národní přírodní památkou a je volně přístupna veřejnosti. Vlastníkem zahrady je stát.
V roce 1870 byly dokončeny stavební úpravy zámecké budovy, která již nepostačovala zvýšenému počtu hostů rodiny Černínů. Tyto úpravy daly zámku v podstatě dnešní vzhled. V roce 1945 byl černínský majetek zabaven státem. V roce 1950 získaly areál Plzeňské pivovary a vlastnily jej až do prosince 2009. Za tu dobu jej přivedly prakticky ke zkáze. Park zarostl, krásné okrasné i užitné zahrady byly postupně zničeny, budovy se počaly rozpadat. V prosinci 2009 byl zámecký areál vrácen zpět rodině Černínů. V areálu zámku probíhají postupné rekonstrukce. V roce 2012 obnovený zámecký park je volně přístupný veřejnosti.
Rozhledna Bolfánek
Rozhledna Bolfánek se nachází na nejvyšším vrcholu (583 m n. m.) lesního komplexu Žďár v blízkosti Chudenic. Věž je pozůstatkem kostela svatého Wolfganga, též název Bolfánek, je počeštěnou zdrobnělinou jména Wolfgang. Pověst, která se váže k postavě sv. Wolfganga a vrchu Žďár, se dozvíte přímo na místě.
Historicky je zde kostelík doložen již v roce 1650, v letech 1722 – 1725 byl Františkem Josefem Černínem vystavěn nový kostel dle návrhu architekta Maxmiliána Kaňky. V téže době byla v místě zřízena i poustevna, v níž bydlel poustevník. Zdaleka sem přicházeli poutníci a byly zde konány velké poutní slavnosti. Na tradici historické poustevny navazuje nově opravený hostinec s možností ubytování, který se nachází vedle rozhledny a dostal jméno Na Poustevně. Zajímavostí hostince je domácí pivo Bolfánecký poustevník, který vaří v pivovaru Stará škola výhradně pro hostinec Na Poustevně.
Kostel byl zrušen roku 1786 výnosem Josefa II., byly zakázány i pouti. Roku 1810 byl kostel pobořen, zachována zůstala jen věž. Až roku 1897 byla upravena kaple při věži do nynější podoby. V ní se ukazuje skála, na které sv. Wolfgang stál, když se loučil s chudenickým lidem. V kameni je možno spatřit otisk stopy i důlek po biskupské berle a přisuzují se mu též léčivé účinky.
Rozhledna zde byla zřízena již roku 1845, kdy byla věž dostavěna do výšky 45 metrů a změněna do nynější podoby. Na vrchol věže vede 138 schodů. Odměnou za vynaloženou námahu při výstupu na vrchol rozhledny je nezapomenutelný dokonalý kruhový výhled na panorama Šumavy, vrcholy Českého lesa, lze spatřit také Radyni, Plzeň a Brdy a při dobré viditelnosti i Krušné hory a vrcholky Alp.
Možnosti v okolí:
Vodní hrad Švihov – 11 km východně od Chudenic
Zámek Červené Poříčí – 13 km severovýchodně od Chudenic
Město Klatovy – Černá věž, Katakomby, Barokní lékárna, Pavilon skla aj. – 15 km jihovýchodně od Chudenic
Odkazy:
http://www.chudenice.info/chudenice/
http://www.zamekchudenice.cz/zamekchudenice/
http://www.zameklazen.cz/
http://www.otisk.org/
http://www.restauracestaraskola.cz/