8. ročník Slunce ve skle 2015 – recenze

region:Plzeňský kraj

19.9.2015 měli milovníci piva opět šanci ochutnat výtečné počiny minipivovarů z celé ČR, i ze zbytku světa na jedné z nejlepších pivních přehlídek minipivovarů v Evropě (vyhlášena v TOP 5 dle magazínu Financial Times). Černice v Plzni bylo to bájné místo!

Čtenářům se v úvodu omlouváme za zpožděnou reakci z pivního festivalu. Důvodem byla naše vlastní dovolená plynule navazující na festival Slunce ve skle, které se stalo příjemným otvírákem naší dovolené. Jako satisfakci nyní čtenáři nabízíme namísto plánované reportáže rovnou obsáhlou recenzi festivalu. Nějak se nám to při psaní zvrtlo….

velbloud efindi

Doprava na Slunce ve skle

Plzeňská část Černice je asi dvě hodiny pěší chůze z centra města. Hlavní tepnou do Černic jezdí trolejbusová linka č 13. Letošní ročník byla městská doprava do Černic jen pár momentů po otevření bran festivalu beznadějně našlapaná již od centra po dobu několika hodin. Důchodci kroutící hlavou na dalších zastávkách vypadali beznadějně a bylo na nich vidět, že už je takto praskající trolejbus v pantech míjí již poněkolikáté. Čas od času se i stalo, že z otevřených dveří vypadl nějaký pasažér vlivem vnitřního přetlaku. Dovnitř se nevešel ani čerstvý vzduch. Kyvadlová autobusová doprava Slunce ve skle, která jezdila zdarma, byla jen poměrně slabou náplastí. Parkování osobních aut v blízkosti akce se ve většině případů praktikuje nadivoko.

Vyzdvihnout však lze skutečnost, že festival je s volným vstupem. Mladší bratr „Plzeňskej festiválek“ je se vstupným. Jsou totiž tací (a je jich hodně), kteří přijdou jen na kukačku, dají dvě malá piva a vstupné je pak tíží.

Hodnocení: **/5

Návštěvnost

Lze věřit tomu, že s přibývajícími ročníky má festival Slunce ve skle spolu s jeho popularitou neustále narůstající návštěvnost, ale vlastní akce již v návštěvnosti přerůstá sama sebe. Tento veleúspěšný festival se totiž odehrává na uzavřeném prostoru, který už svého maxima nejspíše dosáhl. K letošní epidemii návštěvnosti ještě možná nedošlo díky tomu, že se v ten samý den konal konkurenční pražský Oktober fest a plno pražáků tak zůstalo doma.

Pocitu úzkosti z davu přispívají i úzké vjezdy k oběma hlavním stage: do pivovarského areálu a do pivovarského dvorku. Ve vjezdech se odehrávalo něco podobného jako kotel na rockovém koncertě. Projít ve špičce s batohem na zádech bylo riskantní jak pro majitele batohu, tak pro ostatní kolemjdoucí. Náves mezi hlavními stage je na tom nejlépe. Drží se tam minimum stánků, které možná lépe profitují na lepší dostupnosti, ale na návsi lze sednout jen na trávník ve stínu vzrostlé lípy.

Hodnocení: ***/5

(Důvod k nižšímu hodnocení návštěvnosti je především obrovský přetlak návštěvníků do uzavřeného prostoru festivalu.)

Vybavenost

Každou chvíli bylo po celém areálu vidět personál, který se staral o komfort návštěvníků. Leckdo si možná vůbec neuvědomuje, jak důležité pro něj je, nebrodit se v odpadcích, kterých ve formě tácků a hlavně kelímků byly hromady. Výměna popelnicových pytlů s odpadky byla spolehlivě a průběžně obměňována. Nápor u záchodků ve špičce je prostě nedílnou součástí každé takové akce.

Tradičně těší i lokální stojánky na vymývání vlastního skla. Pokud jsou tyto „výplašny“ na podobných akcích k vidění, jsou většinou jen na jednom místě. V Černicích je těchto stanovišť několik, ale vzhledem k obsazenosti návštěvníků na každém centimetru čtverečním jsou těžko dohledatelné.

Na akci bylo dobře možné vidět kmitat i paní domácí sládkovou a pana majitele, kteří se organizačně aktivně podíleli ve svých volných chvílích mezi jednotlivými programy.

Jedinou vadu na kráse je možná nedostatek míst k sezení, které se vyskytují jen na hlavních stage, nebo alespoň více vysokých stolků ke stání.

Hodnocení: ****/5

Gastro

Výběr jídla k pivu je sice v omezeném sortimentu, ale zato ověřený a spolehlivý – prostě mastný (jak po kalorické, tak peněžní stránce). Nevšiml jsem si, že by někdo strádal hladem. Zásobování jednotlivých stánků s jídlem fungovalo spolehlivě, a pokud nějaká laskomina zrovna došla, byla rychle doplněna.

Místní pivovarská restaurace měla samozřejmě výběr jídel dle tradičního jídelního lístku, ale vzhledem k obsazenosti bylo spíše dílem božské náhody, pokud někdo urval možnost zasednout ke stolu. Najíst se v klidu bylo v provozu restaurace ten den prostě nemožné. Výhodou bylo snad jen to, že si člověk k jídlu sedl a byl časem obsloužen. Obsluha měla na place doslova peklo, ale kmitala jak švýcarské hodinky.

Hodnocení: ***/5

Zábava, program

Program byl poměrně bohatý. Akce se samozřejmě neobešla o klasické pivní soutěže jako pití piva na ex, nebo držení tupláku atp.. Během ukončení oficiálního programu okolo osmnácté hodiny byla vyhlášena i nejlepší piva festivalu, pro která hlasovali samotní návštěvníci festivalu pomocí anketních lístků. Živá hudba na obou stage svým zvukovým doprovodem a hudebním stylem příjemně doprovázela. Problém nastal, když v pivovarském dvoře při absenci jeviště v odpolední špičce vystupovala taneční skupina v davu lidí.

Živý velbloud Efendi – maskot pivovaru je pro návštěvníky atraktivní podívaná. Bezkonkurenčně nejvíce selfie posbíral na festivalu právě velbloud Efendi, který se procházel po festivalu.

Dále bylo možné zdarma absolvovat prohlídky pivovaru a pivních lázní. Prohlídky si vzhledem k atmosféře stěží drží klidný průběh, ale stále to není jako cesta rychlíkem. Návštěvník může být spokojený.

Hodnocení: ****/5

Pivo

Čísla, kterými se festival honosil už před zahájením mluvila sama za sebe: přes šedesát pivovarů a přes dvěstě druhů piv! Kdyby to někdo skutečně bedlivě spočítal, určitě by se v počtu naražených piv dostal na mnohem vyšší číslo. Drtivé zastoupení měly pivovary z České Republiky, ale bylo možné najít i zástupce Slovenska, Německa, Anglie a Vietnamu. Stánek se speciálními lahůdkami z craftových pivovarů za speciální ceny nabízela pivotéka a restaurace Kulový Blesk. U „Kuláče“ bylo možno také ochutnat Skotsko, Itálii, Ameriku, Holandsko a Belgii. Na letošním ročníku tak byla paleta chutí velice pestrá. Český pivař již dávno nastavil ruku svrchně kvašeným pivům a na nabídce to bylo bezpečně poznat. Možná polovina nabízených piv na festivalu již byla svrchně kvašená.

Hodnocení: *****/5

Vlastní postřehy ze zavedených tradic

Délka fronty u stánku je často přímo úměrná kvalitě nabídky. Proto se vyplatí stoupnout si s čerstvě načepovaným pivem do další dlouhé fronty.

Předpokládám, že na žádný ročník Slunce ve skle nikdo nikdy oficiálně nezval Plzeňský Prazdroj. Své místo si však vždy spolehlivě drží na pozemku soukromého vjezdu do dvora. Vypadá to, jako když si dinosaurus sedne mezi kuřata a snaží se tvářit jako kuře.

Městská doprava na festival již není přeplněná jen od pozdního odpoledne. Návštěvníci se poučili. Jezdí na festival včas a městská je tak do Černic narvaná k prasknutí celý den.

Festivalu už vzhledem k jeho návštěvnosti a obsazení vyloženě škodí uzavřený a omezený prostor. Pokud však organizátoři zvolí jiný prostor (například Plzeňské náměstí nebo díru po domu hrůzy), nenaplní to kýžené působení značky domácího pivovaru Purkmistr. Necháme se do dalších ročníků překvapit, ale předpokládáme, že bude udržena tradice v rámci obchodního ducha organizátora.

Pánové chodí na malou často a díky tomu tvoří mnohem menší fronty na „čůrací“, než dámy, které prostě zadržují a vypouští déle. Proto jsou fronty na dámské záchodky mnohem delší, než na ty pánské. (Tuto teorii jsme vymysleli již po několika pivních ochutnávkách). :-)

Živý velbloud do restaurace v plném provozu prostě nepatří, ať je sebevíce roztomilý! Při svém náročném okruhu po festivalu totiž zamířil i na toto místo a zjevně se mu odsud kvůi chládku nechtělo.

Jít na Slunce ve skle s pevným plánem, která piva ochutnat je už morálně nemožné. Na každém kroku je tolik nástrah, že se plán brzy zhroutí.

Nejlepší piva na Slunci ve skle 8: