Nárůst počtu pivovarů, stagnující produkce, nižší spotřeba…

A ještě bychom mohli nadpisem pokračovat: narůstající export, úbytek čepovaného, zvyšování cen… Proč se to vše děje a co se asi bude dít dál? O tom všem se dočtete v dnešní novince, společně s konkrétními čísly.

plný podnos půllitrů

 
 

V posledních několika letech výrazně přibývá pivovarů v ČR a nabídka pivních druhů a stylů už je tak pestrá, že lze mluvit o nástupu nového trendu. Český ležák už nemá své neotřesitelné postavení. Celková produkce českého pivovarství však přešlapuje na místě. Naše národní spotřeba piva na hlavu dokonce klesá! Z pivovarských statistik vyplývá, že se spotřeba přesouvá do obýváků hlavně kvůli ceně piva. V českých hospodách chybí zákazníci. Nová zákonná omezení mohou situaci ještě zhoršit. Nejvíce to prý odnesou venkovské hospody, které jsou místními kulturními centry. I přesto roste export českého piva do zahraničí a přibývá i zemí, do kterých se vyváží.

Krize z roku 2009

Na počátku toho všeho stojí hospodářská krize, která přišla v roce 2009 a následuje menší kupní síla spotřebitelů. V následujícím roce 2010 se propadl domácí trh o desetinu. Vláda dokonce pivařům krizi prohloubila, když zvedla spotřební daň u piva. Měl to být sice tah dočasný, ale vláda zvýšenou daň na pivo dodnes poněkud zapomněla snížit na původní úroveň. Český pivař měl v kapse najednou méně peněz na pivo a dokonce pro něj bylo dražší.

Propad spotřeby z čepu

Od krize se pozvolna mění poměr spotřeby čepovaného piva, ku spotřebě piva baleného. Zatímco v dnešní době je poměr vypitých čepovaných a lahvových piv 4:6, před krizí to bylo přesně naopak. To už je na ziskovosti restaurací reálně znát. Pivař si totiž spočítal, že s každým lahváčem ušetří minimálně 10 Kč oproti čepovanému. Muži dnes chodí do hospody skoro osmkrát měsíčně, ženy o polovinu méně. Dříve to bylo častěji, což se dnes odráží 10ti procentním poklesem tržeb restaurací.

Plánovaná trojice zákonů

České hospody čekají brzy poměrně zásadní změny - úplný zákaz kouření, elektronická evidence tržeb a omezení hracích automatů. Toto všechno by se mělo zavádět ve stejném časovém horizontu, což se odborníkům zdá jako velice nešťastný nápad.

Vzhledem k tomu, že polovina návštěvníků hospod tvoří kuřáci, hospodští čekají jednorázový pokles zákazníků až o třetinu. Někteří hostinští dokonce čekají, že zákaz kouření naopak může do jejich podniků přivést novou klientelu. Jenomže mnoho venkovských pivnic stojí na konzervativních hostech, kteří do hospody chodí popít a poklábosit s nezbytnou cigaretou v ruce. A i dočasný úbytek klientely může být pro některé hostinské ortel smrti. Mnoho jich hospodaří už dnes na hranici přežití. Konec hospody přitom bývá v malé obci ranou pro místní společenský život.

Vláda Českého státu by si měla uvědomit, že to co funguje jinde, nemusí fungovat na Čecha. Máme největší spotřebu piva na osobu a nejsilnější pivní kulturu, která se odehrává právě v hospodách. Proto bude mít zákon o nekouření v restauracích největší dopad v ČR. Polovina štamgastů českých hospod (myslím ty kouřící) vám poví, že: “pivo bez cigarety si nedovede představit“.

Pokles celkové spotřeby

Spotřeba piva v Česku z dlouhodobého hlediska klesá, v minulosti dosahovala i 160 litrů na hlavu, loni to bylo 144 litrů. Je to stejné číslo jako v roce 2013, vyplývá ze statistik Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2010 se průměrná roční spotřeba pohybuje mezi 143 až 146 litry na hlavu. To jsou opět čísla, která ovlivnila krize po roce 2009. Nyní z čísel působí český pivní trh nasyceně.

Můžeme však stále zůstat klidní. Dle dostupných údajů Češi se svými 144 litry na hlavu stále vedou pomyslný světový žebříček v konzumaci zlatavého moku. Držíme si bezpečný náskok před druhými Němci (107 litrů) a třetími Rakušany (106 litrů). U našich sousedů spotřeba piva také klesala.

Export piva

Loni tuzemské pivovary v součtu uvařily více piva než předloni. Ale je to především díky exportu, který narostl o osm procent. Výstav tuzemských pivovarů má neustále vzrůstající tendenci. Loni se vyvezlo 3,5 mil. hl Prazdroje. V roce 2014 se rozšířil počet zemí, do nichž vyvážejí tuzemské pivovary na 73. To je o dvacet více než před rokem. České pivo se daří propagovat také ve vzdálených regionech, jako je Japonsko, Korea, Vietnam i Čína. Nejvíce se tuzemské pivo vozí do zemí Evropské unie, kde se vloni podařilo prodat meziročně o osm procent piva více. O to se samozřejmě trvale zasluhují velké české pivovary.

Potěšující je také to, že se v loňském roce po letech poměrně výrazně omezil dovoz levného zahraničního piva jako např. z Polska, Maďarska, Slovenska a Rumunska.

Nárůst minipivovarů

Smutná Československá historie ze začátku 90. let eviduje jediný minipivovar u Fleků v Praze. Co nezničil komunista, to před desetiletím zvládly do… dočinit nadnárodní společnosti, které u nás zavedly europivo. V polovině krizového roku 2009 bylo možné zaznamenat již asi 80 minipivovarů. Loni jejich počet vzrost zhruba o čtvrtinu z celkového počtu roku předloňského. Během letoška má být překonána hranice 300 minipivovarů v ČR. O růstu minipivovarů v ČR byly popsány stohy papíru a gigabajty dat… Všichni se radujeme, jak to tu u nás roste jak houby po dešti. (mmj. Čech je také známým vášnivým houbařem). Nutno podotknout, že na přelomu století 19. až 20. bylo na našem území až osmset pivovarů, které ze světa postupně mizely. Změna poklesu ustala na přelomu století 20. až 21. To se na území ČR evidovalo jen okolo padesáti pivovarů.

Podíl minipivovarů na trhu

Podíl výstavu minipivovarů v ČR činí zhruba jedno procento z celkové produkce. Zdá se to jako kapka v hektolitru piva. Pivo z minipivovarů si hledá cestu ke spotřebiteli nekomplikovaně a bez televizní reklamy. Naopak si spotřebitel hledá cestu k pivu z minipivovaru sám. Ani s odběrem svého piva nemívají minipivovarníci problém. Vyhlášené pivo jde na dračku a kolikrát se ani nestíhá vařit. Celková produkce minipivovarů loni vzrostla o 30 procent. Zapomněl jsem ještě podotknout, že se tu už dávno nebavíme o výčepním pivu, ale o ležácích a speciálech, kterých se pije čím dál více. Podle statistik od roku 2006 se podíl prodaného výčepního piva za posledních osm let snížil z 65 na 51 procent a naopak podíl ležáků vzrostl z tehdejších 32 na 44 procent.

Velké pivovary nad výstavem minipivovarů mávnou rukou a dělají, že se jich to netýká. „Je to jen 1 procento, které pro nás nemá až takový význam“ říkají… Jenže spotřeba produkce velkých pivovarů u nás klesá. Velké pivovary jsou zatím v klidu, protože díky exportu jejich výstav stále roste. U nás zatím počet minipivovarů bobtná a jejich pivo se vždy vypije i s nízkou dobou skladovatelnosti. Podíl koláče minipivovarů z výstavu na českém trhu se bude stále zvětšovat s nabývajícím počtem pivovarů a s oblíbeností “piva s duchem“, který europivo nemá. V budoucnu se možná dočkáme toho, že se velkým pivovarům budou zdát 2, či 3 procenta z koláče už moc. Velké pivovary také přiznávají, že nejsou schopny tak pružně reagovat na chuťové změny národa a že si nemohou dovolit experimentovat jako minipivovary.

Závěrečná glosa

Jak se jistě pozorný čtenář dočetl výše, prodej piva v česku klesá, ale roste počet pivovarů. Toto se děje nejspíš hlavně díky změně trendu, kdy český pivař už nebývá tak konzervativní. Rád ochutnává, rád objevuje, rád cestuje. Ke své značce se vrací čím dál méně. Za živé a poctivé pivo je najednou ochoten zaplatit více, než za svojí tradiční značku i se svým škrceným rozpočtem. „Když si nedám ty svý dva lahváče doma, mohl bych si dát jednoho čepovanýho Srnce U smrku“ říká si. Český pivař už přestává “chlemtat“ a začíná pít pivo nejen s chuťovým zážitkem, ale i s duchem. Doma s lahváčem totiž zůstává jen zákazník velkopivovarů.

Česká pivní kultura se samovolně mění po západním trendu. Tradiční české putiky s eurobeerem a oblakem kouře budou postupně ubývat samovolně. Česká konzervativnost dává postupně prostor zvídavosti chuťových buněk. Minipivovary jako: U Bansethů, Slavkovský, Moritz, Radniční, Jihoměstský, Všeradice, Lužiny, Stará škola, Lipník, Líšeňský, Únětice a jistě i další, si zakázali kouření z vlastní vůle. Pivo jako národní nápoj je postupně chápáno jako nápoj spojený se zážitkem a ne s kocovinou.

PS: čerstvá zpráva přicházející od Pivídky.cz, hovoří o tom, že Češi mají další světový primát v pivovarnictví:

Česká republika má největší počet pivovarů na obyvatele!!!

Tato oslavení hodná zpráva opět souvisí s předchozím textem.

autor: Milan Krejčík

Diskuze

žiši...
24. 4. 2015 13:21:57
Doma s lahváčem totiž zůstává jen zákazník velkopivovarů. Pitomost! Jako svobodný člověk si pivo dám kde chci. Klidně i v klidu a pohodě domova. Nazdar
Nově na BeerWeb 
hodnocení: pivo
Litovel Premium 12°
Zlatá barva, hustá pěna vyšší říz a v chuti výraznější hořkost ano je to dobrý ležák
hodnocení: pivo
Královská 11°
Průměrný ležák, ale na jedenáctku dobré
hodnocení: podnik
bar pub Schrott, Brno
Ochutnáno: 21 druhů piv (8 x návštěva)(2022)(2023)(2024)
nový pivovar
hodnocení: podnik
Bar Bohemia Classic, Praha
Hezké prostředí dobré pivo, výborná kuchyně
nový pivovar
komentář: pivovar
anonym
Proud, Plzeň
Dokonalé a osvěžující pivo pro každou příležitost!
hodnocení: podnik
restaurace Říčanský pivovar
Hezké prostředí, dobré jídlo, příjemná obsluha. Nabízí degustační prkénko
komentář: pivovar
anonym
Proud, Plzeň
Jo a proud obráceně je “duorp”…
komentář: pivovar
anonym
Proud, Plzeň
Ve srovnání s jinými pivy je to “vodička”. Nechápu, jak se to může jmenovat ležák…
recenze: pivo
Welzl 11°
Dobrý ležák s krémovou pěnou středním řízem i pitelností. Vů ...
recenze: pivo
Benedict tmavý ležák 11°
Pivo cítiť jemne za kávou a chuť je dosť drsná. Celkovo ochutnať treba ale mňa neoslovilo.
recenze: pivo
Litovel Kvasničák
Zlatavá barva bohatá krémová pěna která kroužkuje a zůstává ...
nový podnik: restaurace
komentář: pivo
anonym
Opočenský Baron Vilémovo dělo 12°
Ochutnáno na zámku i v pivovaru kde mají skvělé letní poseze ...
komentář: podnik
anonym
Pivovarská restaurace Ježek, Jihlava
Doporučuji, výborná kuchyně, milá obsluha????????????