Podívejme se pod “čepici“ svijanského piva a na odvážné tvrzení pivovaru Svijany, které směle vystavuje na svém webu: “Striktně, někdy až puntičkářsky lpíme na dodržení postupů používaných při výrobě piva…“.
Když je někdo úspěšný, strhává na sebe pozornost ostatních. Okolí však umí ještě bedlivěji sledovat neúspěch, který úspěch provází. V posledním díle o pivovaru Svijany si shrneme také mediálně známá klopýtání firmy.
Zajímavosti z marketingu a známé kauzy:
-
Při výrobě piva je používána nechvalně známá HGB technologie.
-
Pivovar Svijany je dosud veden bez marketingového oddělení. "Díky přirozené popularitě značky nemusíme investovat velké prostředky do reklamních kampaní, které vydávají velké pivovary. Když se podíváte na ceny našich piv, zjistíte, že není nejlevnější, ale ani nejdražší. Jsme mírně nad pomyslným cenovým středem," řekl Tomáš Kučera. Jak pivovar tvoří svojí reklamu a marketing už pan Kučera neuvádí.
-
Při výrobě Svijanského piva se často používá cukr, který je ze zákona uváděn i na etiketách. Pivovar se hájí tím, že je cukr tradiční náhražkou sladu (surogátem) v českém pivu. Pivovar se k tomuto tématu vyjadřuje třeba tak, že německý zákon o čistotě piva Reinheitsgebot (500 let starý) považuje spíše za takovou z nouze ctnost, jelikož tento zákon vznikl v době, kdy běžně používaný cukr přidávaný ke kvasnému procesu byl dražší, než slad samotný.
-
Pivovar v roce 2006 koupil vlastní chmelnici na 55ti hektarech. Nachází se ve vyhlášené oblasti Polepských blat. Pivovar pěstuje klasický Žatecký poloraný červeňák, ale zároveň v posledních letech aktivně investuje do výzkumu takzvaného Osvaldova klonu původního a nepřešlechtěného Žateckého poloraného červeňáku. Ten sice neobsahuje tolik potřebných alfa hořkých kyselin, má menší výnosy, nelze na něj čerpat státní dotace, ale disponuje jednou nezpochybnitelnou výhodou! Zatímco vyšlechtěné odrůdy po pěti letech velmi solidního plození umírají, Osvaldův klon žije i desítky let. Nahradit Poloraný červeňák nesmrtelným Osvaldem může být šance na snížení výrobních nákladů.
-
Kauza mykotoxiny (2010) – obilné jedovaté plísně v lahvovém pivu objevené v nezávislém testu časopisem dTest prý údajně souvisí s technologickými problémy na stáčírně (v dTestu také výrazně propadají Primátor a Žatec). Pivovar na tento negativní test reaguje tím, že vyzývá Český svaz pivovarů a sladoven, aby „zvážil lobbing na Ministerstvu průmyslu a obchodu za účelem zastavení dotování občanského sdružení dTest, které 'zvláštním' způsobem testování negativně působí na celý obor a u kterého je obtížné dohnat konkrétní osobu k právní odpovědnosti.“ Český svaz pivovarů a sladoven žádost o lobbing nevyslyšel. Pivovar Svijany se přitom řadí mezi nejúspěšnější české podniky, které využívají operačních fondů Evropské unie. Sdružení dTest také podotýká, že touto ostrou reakcí ředitele pivovaru Romana Havlíka pokulhává zájem o samotného spotřebitele.
-
Kauza tetrahop (2010) – neškodná chemická stabilizační látka, která udržuje stabilní pěnu a může zastírat i nedostatky při výrobě, či použitých surovinách (vyjádření odborníků z výzkumného ústavu i Vysoké školy chemicko-technologické). Dle ministerstva zemědělství nemá tato látka v tradičním českém pivu co dělat. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský k tomu vypracoval odborné stanovisko. Jsou v něm dva hlavní závěry: 1. Pro česká piva a zvláště ta vyráběná klasickým způsobem, jež mají být zárukou tradiční výroby, by tetrahop neměl být v žádném případě používán. 2. Nejde o surovinu, ale o potravinářské aditivum – tedy látku přídatnou, protože se do piva přidává, aby vylepšila některé jeho vlastnosti. Navíc látku nepovolenou. Dle vyjádření sládka pivovaru Svijany Petra Menšíka je tetrahop jen chmelový extrakt, žádné aditivum. Pivovarníci, kteří prostředek používají, totiž považují tetrahop za běžný chmelový produkt. Např. zeměpisné označení České pivo tuto látku nedovoluje. Na kauzu tetrahop navázal svojí neetickou reklamní kampaň pivovar Prazdroj. Pod nátlakem Sdružení pivovarů svojí reklamní kampaň předčasně ukončil. Pivovar Svijany vnímal vyvolanou kauzu jako uměle vytvořenou nekalým konkurenčním bojem ze strany konkurence.
-
V roce 2013 pivovar koupil Svijanský zámek. Zámek a zdejší pivovar tvořily nerozlučný pár několik století. Jako velmi poškozenou stavbu ho pivovar získal od severočeského podnikatele, který se sám snažil navrátit zámku jeho původní lesk, ale z finančních důvodů svůj záměr vzdal. Příležitosti se tak pohotově chopil Pivovar Svijany. „Zámek a pivovar patřili odjakživa k sobě, a proto jsme se rozhodli, že památku zrekonstruujeme a zpřístupníme veřejnosti,“ říká Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany. Do budoucna by se měl zámek stát kulturně společenským centrem obce, které nabídne koncertní prostory, zázemí pro turisty i restauraci.
-
Během prosince roku 2014 se v Liberci otevřela první podniková restaurace Svijany za 15 mil.. Průběžně mají následovat další restaurace, kde se bude čepovat kompletní sortiment Svijanského pivovaru přímo z tanků. Vedle Švejků a Potrefených Hus již vykročily na bitevní pole mezi známé české velikány i Svijany.
Dojení dotací z EU
Aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po svijanském pivu, investuje pivovar každoročně do obnovy a rozšiřování kapacit velké části zisku. Pivovar prý také dosud čerpal až 114 mil. z EU jen do výroby, technologií a vlastní infrastruktury.
Vybrané podpořené projekty za milióny:
26,7 mil. Kč - obnova a rozvoj výrobních nemovitostí a infrastruktury,
20 mil. Kč - pořízení pivovarské technologie s vyššími technickými a užitnými parametry,
17 mil. Kč - modernizace a dovybavení technologických zařízení,
17 mil. Kč - pořízení nových technologických zařízení,
15,6 mil. Kč - zvyšování energetické účinnosti a využívání OZE při výrobě piva,
13,6 mil. Kč - rekonstrukce objektů a infrastruktury,
6 mil. Kč - školicí víceúčelové středisko,
4, 5 mil. Kč - zvýšení kvality piva pro konečné zákazníky prostřednictvím automatizací výrobních, logistických a prodejních procesů,
2, 8 mil. Kč - zvýšení vnitřní efektivity řízení prostřednictvím využití integrovaných IS,
2,2 mil. Kč - rozvoj systému vzdělávání zaměstnanců společnosti PIVOVAR SVIJANY, a.s.,
2,1 mil. Kč - rozvoj a zdokonalení ICT infrastruktury a virtualizace klíčových ICT služeb,
Nyní již počtvrté zopakujeme odvážné rčení pivovaru Svijany: “Striktně, někdy až puntičkářsky lpíme na dodržení postupů používaných při výrobě piva…“. Posoudit ho již může každý čtenář sám.
autor: Milan Krejčík
Použité zdroje:
http://www.fondyeu.eu
http://www.pivovarsvijany.cz/
http://ekonomika.idnes.cz/specialni-priloha.aspx?y=test/test-dnes-pivni-pena.htm
http://pivnirecenze.cz/10645-petr-mensik-sladek-pivovaru-svijany-glosuje
http://byznys.lidovky.cz/svijany-chtely-utnout-dotace-dtestu-samy-cerpaji-desitky-milionu-1cv-/firmy-trhy.aspx?c=A130524_101740_firmy-trhy_mev
http://www.lidovky.cz/svijany-otevrely-vlastni-premiovou-restauraci-ftm-/pivo.aspx?c=A150113_181017_ln-pivo_ons
http://boleslavsky.denik.cz/podnikani/svijany-se-vratily-k-puvodni-odrude-chmele-a-chystaji-promenu-zamku-20141008.html